Příspěvek reagující na náš článek v lednovém Kurýru vyjmenovává pozitivní vlastnosti akátu. Ty jsou také známy, stejně jako jeho negativní vlastnosti. Akáty v Říčanech jistě nebudou vhodné pro kůly do vinic, nábytek a stavbu lodí. Jako palivové dříví je akát vhodný, a k tomu je pěstován lesnickým způsobem, v ČR jen v mizivém rozsahu. V Říčanech se jedná, pokud zatím víme, jen o jednu lokalitu. Důležitá je jeho funkce pro rychlé zpevňování půdy, zejména náspů. Tady budeme postupovat v dohodě s vlastníky pozemků a porostů, jistě se dají akáty postupně nahradit nebo již jsou přirozeně nahrazeny jinými domácími dřevinami. Na rozdíl od křídlatky je možné na některých místech akáty pod kontrolou ponechat. Je možné mít akáty i v parcích a zahradách. Tam je zajištěno, aby se agresivně nešířily. Ale jen proto, že se u nás pěstují 400 let, nejsou součástí naší přírody. Právě v přírodě je třeba akát likvidovat, protože je invazivní.
Největší význam má akát jako medonosná rostlina. V přírodním prostředí je ale možné vysazovat řadu medonosných stromů a keřů, převážně původních, které přírodu neohrožují – těch je několik desítek druhů. V současné době se také úspěšně zakládají travní porosty z domácích medonosných bylin. V zahradách a parcích je možné využívat i nepůvodní rostliny, které neexpandují do přírodního okolí. Takových rostlin je několik stovek. Likvidace akátů naší přírodě neuškodí, naopak. Umožní vrátit do ní původní druhy, včetně těch medonosných.
Na bohatě rozkvetlé akáty je jistě krásný pohled. Ale to nevyváží jejich invazivní působení na naší přírodu. Ostatně nádherný pohled je i na bohatě rozkvetlé trnky, lípy, jabloně, třešně …
(zveřejněno: Říčanský kurýr únor 2019)